VODA ZLÍN 2024: satelitní monitoring ztrát vody v PVK

Minimalizace úniků vody z distribuční sítě patří k primárním úkolům vodohospodářských provozovatelů. Vhodnou pomůckou pro lepší identifikaci míst, na která se mají diagnostici při své činnosti zaměřit, by podle Jana Kobra z Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) mohly být satelitní technologie. Ty slibují usnadnění, a tedy urychlení práce diagnostických týmů.

Do testování šesti technologií se zapojilo čtrnáct společností ze skupiny VEOLIA, které provozují vodovodní sítě v Evropě, severní Americe, Asii a Austrálii. Jedna technologie se zaměřuje na snímkování vertikálních pohybů půdy s přesností na milimetr. Tato data koreluje s daty z GIS, další dvě využívají odrazivosti paprsků vysílaných ze satelitu.

Průběh spolupráce byl u všech testovaných lokalit téměř stejný. Nejprve byla vytipována část provozované sítě, která bude snímkována, následně společnost dodala data z GIS, a ta o odstraněných poruchách v období mezi pořízením snímků a ukončením vyhodnocování získaných dat, aby výsledná čísla mohla být o tyto odstraněné poruchy očištěna.

V historickém srovnání si Česko vede dobře – ztráty vody v roce 2021 se u nás pohybovaly okolo 15 %, zatímco v 90. letech dosahovaly až k 40 %. Špatně na tom není Česko ani v mezinárodním srovnání – v Evropské unii se řadí k lepšímu průměru a lépe na tom je pouze Německo, Dánsko, Finsko, Estonsko a Nizozemí.

Ztráty vody s gradující klimatickou změnu podle vodohospodářů jsou a budou velkým tématem a dá se předpokládat gradace tématu do budoucna. Se zvyšující se cenou pitné vody bude jejich význam nabývat také v ekonomické rovině.