Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Enviromentalisté z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně zmapovali mínění Čechů o suchu . Vyplynulo z toho, že lidé vnímají nedostatek vody v přírodě jako velký problém a očekávají, že se bude situace řešit. Fakulta začala názory lidí zaznamenávat v listopadu 2017. Autoři konstatovali, že kdyby hlasy sbírali ještě v těchto týdnech, byly by reakce respondentů ještě vyhraněnější.
„Můžeme říct, že česká veřejnost vnímá sucho jako velkou hrozbu, jako problém, se kterým se setkávají na každém kroku. Jako závažný ho vnímá 79 procent lidí, přičemž například problematika nízkých platů je až za tím, a to se 76 procenty,“ uvedl vedoucí výzkumu z katedry environmentálních studií Jan Krajhanzl. Podle výzkumníků také platí, že k projevům sucha jsou senzitivnější starší lidé než mladší, což se dá přičítat tomu, že mají víc s čím srovnávat.
„Nabídli jsme respondentům víc potenciálně zapojitelných institucí a ukázalo se, že nejvíc podporují, aby byl tento problém řešen na celostátní systémové úrovni. Vyzdvihovali hlavně roli ministerstva životního prostředí, následně ministerstva zemědělství nebo vlády. Převzít část zodpovědnosti by podle nich měly také různé typy podniků – zemědělské, lesnické a průmyslové,“ sdělil sociolog Tomáš Chabada z výzkumného týmu fakulty. Podzimní sucho dolehlo již na 95 procent území České republiky.
„Na základě výzkumu veřejného mínění rozhodně nechceme říkat, co konkrétně by se mělo dělat a co činit jako první. Bylo by ale dobré, aby politici a úředníci věděli, do jakého názorového terénu vstupují – jaké jejich případné kroky společnost ráda a ochotně podpoří – a kde bude naopak nutné nachystat si důkladnou komunikaci a argumenty,“ zdůraznil Krajhanzl, který spolu s kolegy definoval, jaké kroky by lidé schvalovali velmi ochotně a k jakým by se uchylovali spíš neradi.
Nejhůře jsou na tom dnes oblasti kolem Labe a Lužnice, Plzeňsko či jihovýchodní Morava. Informace zveřejnili výzkumníci z týmu InterSucho při Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky a Mendelovy univerzity v Brně. Podle Zdeňka Žaluda z výzkumného týmu extrémní sucho způsobil souběh vyšších teplot a nižších srážek. Podle závěrů navíc v Česku zůstává deficit zásob původní vláhy. V krajině chybí zhruba 20 až 40 litrů vody na metr čtvereční.