Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Sucho na historickém maximu a nedostatek srážek možná zapříčiní to, že bude ochrana vody nově i v ústavě. Zvažují to ministerstva zemědělství a životního prostředí. Obě strany nyní diskutují o přínosech a rizicích takového kroku. Část opozice to považuje jen za symbolickou změnu, jiní politici před otevíráním ústavy varují. Ústavní ochranu pro vodu a půdu ale například požaduje Sdružení místních samospráv.
„Mám vnitřní pocit, že by si to voda zasloužila, ale než uděláme další zásadní sdělení, tak si to chceme s ústavními právníky a legislativci projednat,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (nestraník za ČSSD) je to jedna z variant. „Důvodem ústavní ochrany je určitá zranitelnost vody, ochrana přírodních zdrojů,“ řekl Toman.
Nejvyšší možnou ochranu požaduje Sdružení místních samospráv. „Voda dostává na frak. Jsou například upřednostňovány některé podnikatelské zájmy, které, myslím, opravdu tuto prioritu nemají,“ je přesvědčen jeho předseda Stanislav Polčák (STAN).
V otázce zásahu do ústavy není jednotná opozice. „Jakkoli je význam vody obrovský a ty problémy jsou evidentní, tak je zbytečné podle mě do ústavy zanášet nějaké další prvky,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Jan Zahradník (ODS). Člen sněmovního zemědělského výboru Marian Jurečka (KDU-ČSL) si umí představit, že to bude třešnička na dortu. „Něco, co bude do ústavy vloženo, jako že to je důležitá věc, ale stejně ta řešení je potřeba hledat v praktické změně chování,“ připustil Jurečka. Podle odhadu Agrární komory nadělalo sucho na zemědělských plochách škody až jedenáct miliard korun. Zemědělci budou zřejmě požadovat odškodnění ve výši 2,5 miliardy.