Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Třiašedesát klíšťat za hodinu pátrání v terénu objevili přírodovědci z Masarykovy univerzity v okolí Brněnské přehrady. Vědci byli takovým množstvím překvapeni. Na konci března totiž ve stejných místech nenašli ani jednoho.
„Přehrada je v teď velmi zamořená. Pomáhá v tom rozmanitá vegetace a vlhkost,“ vysvětlila Alena Žákovská z Přírodovědecké fakulty univerzity.
Český hydrometeorologický ústav označil nynější aktivitu klíšťat stupněm šest z deseti. Je to středně velké riziko a hydrometeorologové radí používat repelent, nechodit do porostů či křovin a zkontrolovat tělo ráno i večer. Podobně monitorují výskyt klíšťat také v Líšní a Pisárkách.
„Existuje inkubační doba, než se nákaza projeví. První případy bývají na přelomu dubna a května. Borelióza s dlouhou inkubační dobou se naopak může projevit po celý rok,“ upozornila ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Renata Ciupek. Aktivitě roztočů svědčí teplo. „Číhají zahrabaná pod listím, a jak se na jaře prodlužuje den, láká je světlo, teplo a vlhko. Pak vylézají na stébla trávy a přichytávají se na hostitele háčky na nohou. Teď jich přibývá hlavně na okrajích Brna, u vody, kam lidé chodí na procházky se psy. Nenajdeme je naopak v parcích v centru,“ uvedla Žákovská.
Ani tuhá zima klíšťata nevymýtí. „Počet jedinců v populaci se po mrazech sníží. Tito bezobratlí nicméně existují miliony let. Za tu dobu přežili doby ledové a vytvořili si dobrou ochranu. Nějakých minus sedm stupňů jim neublíží,“ doplnila Žákovská. V roce 2017 se v Jihomoravském kraji nakazilo klíšťovou encefalitidou 43 lidí.