Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Společnost EKOPROGRES HRANICE, a.s. se specializuje na odborné poradenství v oboru vodního hospodářství, zejména na výstavbu a rekonstrukci čistíren odpadních vod.
Výstavba čistíren odpadních vod na území současné České republiky ve větším měřítku probíhala od 70 let minulého století. Tyto čistírny byly založeny na aktivačním procesu.
Přiváděné odpadní vody byly v prvním stupni mechanicky předčištěné. Kalová voda byla vedena přes ruční česle, u větších čistíren také přes strojně stírané česle. Odpadní voda poté gravitačně přitekla do lapáku písku, kde došlo k oddělení pevných částic. V tomto stupni čištění byly shromažďovány shrabky z česlí a kontaminovaný písek z lapáku písku.
Ve druhém stupni šly mechanicky předčištěné odpadní vody přes biologickou linku. Biologická linka obsahovala jednu, popř. dvě sady nádrži – aktivační nádrž plus dosazovací nádrž. V aktivační nádrži probíhal aktivační proces, který vedl ke stabilizaci kalu. Aktivace proběhla díky provzdušnění mechanicky předčištěné odpadní vodě v aktivační nádrži. Provzdušňování bylo realizováno převážně povrchovými aerátory. V dosazovací nádrži sedimentovala aktivovaná odpadní voda. Z horní části dosazovací nádrže přes žlab odtékala vyčištěná voda. Ode dna dosazovací nádrže byl sediment přečerpáván jako vratný kal do přední části aktivační nádrže. Množství aktivovaného kalu v aktivační nádrži se měřilo sedimentační zkouškou pravidelně v Imhoffově kuželi. Při zvýšeném množství muselo dojít k odstranění přebytečného kalu.
Třetím stupněm bylo kalové hospodářství, které zpracovávalo přebytečný kal. Přebytečný kal byl především uskladněn v nádržích, kde se odsazená kalová voda vracela zpět na čistírnu. Kal býval poté uložen na kalových polích.
Prodloužení životnosti čistírny odpadních vod = rekonstrukce ČOV. ČOV založená na aktivačním procesu je velmi vhodná pro rekonstrukci, protože myšlenka aktivace má přesah do současnosti. V současné době jsou jen ojedinělé ČOV, které aktivační proces nevyužívají.
Pro názorný příklad – ČOV v Pasece, která, byla postavena v roce 1970 (obr. vlevo). Tato čistírna je v nepřerušeném provozu dodnes (obr. vpravo) a splňuje požadované limity pro vypouštění předčištěných odpadních vod.
Aktivační proces lze podpořit rozdělením aktivační nádrže na dvě zóny – denitrifikační a nitrifikační. V denitrifikační zóně dochází pouze k promíchání směsi mechanicky předčištěné vody s vratným kalem. V nitrifikační zóně dochází k provzdušňování směsi za pomocí jemnobublinných aeračních roštů, které jsou umístěny na dně nádrží. Množství vzduchu se dá regulovat pomocí kyslíkové sondy. Je vhodné zvažovat porovnání úspory energie oproti pořizovacím nákladům sondy a jejím servisováním.
Dosazovací nádrž je vhodné vybavit odtahem plovoucích nečistot, ponořenou děrovanou trubkou pro odběr vyčištěné vody, sondou pro měření kalového zákalu a PH.
Pro kalové hospodářství je škála opatření největší. Případná rekonstrukce stávajícího stavu nabízí provzdušňovat usazovací nádrž a odstřeďování kalů na odstředivkách, popř. kalolisech. Pro skládkování a vyvážení kalů je nutné splnit dané požadavky dle platné legislativy.
V současné době se stále více apeluje na čtvrtý stupeň čištění tzn. jak se zbavit stopových prvků léčiv, pesticidů apod. Dosud používaný aktivační proces neumí tyto stopové prvky odbourat a bude tedy nutné velmi draze tento čtvrtý stupeň čištění realizovat.
Titulní obrázek: Rekonstrukce provozní budovy a čerpací stanice ČOV Dub nad Moravou