Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Změna klimatu a růst průměrných teplot vzduchu negativně ovlivňují dostupnost vodních zdrojů na celém světě. Platí to i pro Českou republiku, která je na atmosférických srážkách závislá a jejíž vodní zdroje jsou tak značně omezené. Dlouhá suchá období pak střídají extrémní deště, kvůli nimž dochází k lokálním záplavám. Z obou zmíněných důvodů je proto stále důležitější srážkové vody zachycovat a v ideálním případě vracet do koloběhu.
Díky novým předpisům by takto měli s dešťovou vodu nakládat všichni majitelé nemovitostí. Nejjednodušší variantou je zasakování do okolní půdy, k čemuž slouží různá vsakovací zařízení, jako jsou nádrže, příkopy a vsakovací šachty či podzemní objekty. Srážkovou vodu ale lze i akumulovat do nádrží a následně využít ke splachování nebo zalévání, čímž se mohou šetřit náklady za vodu pitnou. Objem a uložení nádrže by měl určit projektant dle velikosti nemovitosti a pozemku, samotnou nádrž pak lze složit jednoduše jako stavebnici z menších modulárních boxů. Příkladem takového systému je například AquaCell.
Boxy AquaCell je možné využít pro všechny typy realizací bez ohledu na typ půdy, dostupnou plochu nebo zatížení. Jsou vyrobené ze 100% recyklovaného a 100% recyklovatelného polypropylenu (PP) a díky jednoduchému stavebnicovému systému z nich lze rychle a snadno vytvořit nádrž potřebného tvaru i velikosti. Díky stohovatelné konstrukci nejsou boxy Aquacell náročné na skladovací prostor a do kamionu lze naložit až čtyřikrát více kusů než v případě běžných boxů. Tím se výrazně snižují i emise CO2, zábor místa na staveništi je mnohem menší a nižší jsou i náklady za dopravu. Součástí systému dešťové kanalizace by měla být i filtrační či sedimentační šachta, která zachytí hrubé nečistoty, které s sebou silné srážky nesou. K zachycení ropných látek ze zpevněných ploch pak slouží odlučovače, jako je např. Certaro NS. Čištění a revize boxů je díky přístupu do celého vnitřního prostoru možná jak v příčném, tak i podélném směru.
Povinnost hospodaření s dešťovou vodou je zakotvena ve Vodním i Stavebním zákoně. Nejedná se jen o novou výstavbu, legislativní rámec zahrnuje také motivace pro starší zástavbu. Pro vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů je od října 2021 k dispozici dotační program Státního fondu pro životní prostředí Nová zelená úsporám financovaný z Národního plánu obnovy. Díky sloučení programů Dešťovka, začlenění kotlíkových dotací a vysokým bonusům za kombinaci úsporného bydlení tak mohou majitelé rodinných domů získat až 90 tisíc korun, vlastníci bytových domů si přilepší až o 200 tisíc korun. Zájemci v rámci jedné žádosti mohou dostat příspěvek na nádrže pro sběr dešťové vody, výměnu kotle, zateplení, až po instalaci fotovoltaiky. V nové etapě programu bude rozděleno minimálně 39 miliard korun z evropských i národních zdrojů. Žádosti lze podávat až do 30.6.2025.
Vedle legislativou dané povinnosti srážkovou vodu zachycovat a zasakovat nebo regulovaně vypouštět se čím dál větší důraz klade i na budování propustných ploch a další architektonická řešení, která dokáží podpořit vsakování či vypařování vody a její navracení přírodě. Vedle retenčních boxů se tak ke slovu stále častěji dostává i modrozelená infrastruktura, která dokáže pojmout 65 – 80 % celkového srážkového úhrnu. Jejím přínosem pak není jen prevence před záplavami a ochrana samotné vody, ale i zlepšení mikroklimatu území a zvýšení jeho biodiverzity.
