Vyschlý Dunaj zastavil jadernou elektrárnu. Nedostatek vody mění budoucnost chlazení reaktorů
Datum 12.08.2026
Jaderná elektrárna Paks čelí nedostatku vody. Foto: Barna Rovács / Vikimedia commons
Maďarská jaderná elektrárna Paks, jejíž čtyři bloky byly uváděny do provozu v letech 1982 až 1987 a která za běžného provozu pokrývá přibližně polovinu spotřeby elektřiny v zemi, byla poprvé za 44 let svého provozu odstavena kvůli nedostatku vody pro průtočné chlazení.
Chybějící výkon Maďarsko nahrazuje dovozem elektřiny z dalších zemí Evropské unie, především z Česka. S nízkými stavy Dunaje se potýká také Rumunsko, kde ženisté odstřelují břehy řeky, aby přivedli více vody k jaderné elektrárně Cernavodă. Ta musela být ze stejného důvodu odstavena už v roce 2003, kdy hladina Dunaje klesla pod polovinu obvyklého stavu. Podobným problémům čelila také v letech 2007 a 2011.
Ve Francii už je tlumení výroby z jádra či vypínání jaderek s průtočným chlazením koloritem léta, v Česku ovšem nic takového nehrozí. Dukovany a Temelín jsou chlazeny cirkulačně vodou z děl na Vltavě a řece Jihlavě s tím, že nové dukovanské bloky budou z části využívat také suchého chlazení přes žebrované výměníky. Zatímco elektrárny s průtočným systémem jsou modernizovány nebo pro zastaralost zavírány, budoucnost patří právě takovým hybridním systémům využívající suché i cirkulační chlazení zároveň.
Dříve až zatracované jádro má nyní EU zbavit od závislosti na zdrojích odjinud a nahradit uhlí jako takzvaný baseline neboli základní zdroj. Do roku 2050 se proto má objem výroby z jádra v Unii zvýšit o devítinu z dnešních 98 GW na 109 GW v případě „klasických“ jaderných elektráren, přičemž dalších až 53 GW mají zastat malé modulární reaktory čili SMR. Uchlazení stávajících i nově vystavěných zařízení ovšem nebude levné. Systém suchého chlazení je až čtyřikrát dražší než cirkulační, které je samo o sobě výrazně nákladnější než chlazení průtočné.
Stále souhlasím s Billem Gatesem, že mitigace klimatické změny se tak či onak bez jádra neobejde, ovšem tento její klíčový nástroj potřebuje vlastní adaptaci na klimatickou změnu. Je třeba nelhat si do kapsy, jako když se připravovalo posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) na další bloky v Dukovanech. Tehdy jsme se z “politických důvodu” tvářili, že se budou staré a nové bloky provozovat společně a řeka Jihlava se tak na papíře měnila v Jenisej. Technologicky uchladit nové jaderné elektrárny je možné a čím více technologií a firem bude v jaderné renesanci soutěžit, tím budou nová řešení nákladově udržitelnější. Vyschlý Dunaj jasně říká, že klimatickou krizi nikdo neukončil, avšak klimatická krize ukončila systém průtočného chlazení jaderných elektráren.
Jan Palaščák





























