Úhyny ryb v Dyji nevyřeší další monitoring. Odborníci volají po odstranění příčiny problému
Datum 19.07.2026
Okysličování pomocí rozstřiku v Břeclavi. Foto: Ministerstvo zemědělství
Letošní hromadné úhyny ryb v řece Dyji znovu ukázaly, že současná opatření řeší především následky, nikoli příčiny problému. Posílený monitoring, moderní měřicí technika nebo zásahy hasičů sice mohou zmírnit dopady krizových situací, dlouhodobé zlepšení však podle odborníků přinese pouze omezení znečištění už u zdroje – zejména důslednější odstraňování fosforu na čistírnách odpadních vod.
Právě fosfor je hlavním viníkem eutrofizace, která podporuje masový rozvoj sinic. Ty při nočním dýchání spotřebovávají kyslík rozpuštěný ve vodě, což může vést k hromadným úhynům ryb. Monitoring Povodí Moravy dlouhodobě potvrzuje, že fosfor patří mezi nejproblematičtější ukazatele kvality vody v povodí.
Povodí Moravy upozorňuje, že operativní opatření mají své limity. Pokud se nezlepší čištění komunálních odpadních vod a nezpřísní limity pro vypouštěné znečištění v citlivých povodích, budou správci toků i nadále nuceni řešit především důsledky zhoršené kvality vody.
Ke zhoršování situace přispívají také klimatické změny. Vyšší teplota vody, dlouhá období sucha a nižší průtoky vytvářejí ideální podmínky pro přemnožení sinic a pokles obsahu kyslíku.
Správce povodí už zavedl řadu doporučení odborníků z Mendelovy univerzity. V Novomlýnských nádržích pravidelně sleduje teplotu vody, obsah rozpuštěného kyslíku, meteorologické i hydrologické údaje, využívá moderní oxymetry, norné stěny i monitoring pomocí dronů. Díky tomu lze rychleji reagovat na vznikající rizika, samotnou příčinu problémů však tato opatření neodstraňují.
Ministerstvo zemědělství zároveň prosazuje zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží o 35 centimetrů. Větší zásoba vody by během sucha umožnila posílit průtok Dyjí, zlepšit její okysličení a snížit riziko úhynů ryb. Projekt ale zatím blokuje soudní spor.
Odborníci proto apelují, aby se pozornost zaměřila především na modernizaci čistíren odpadních vod, účinnější odstraňování fosforu a přísnější limity pro vypouštění znečištění. Bez těchto kroků budou podobné ekologické krize podle nich s pokračující změnou klimatu stále častější.
Jana Nováková
zdroj: Ministerstvo zemědělství





























