Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
V loňském roce byl velín plavebních komor Hořín zasažen požárem způsobeným závadou na elektroinstalaci. Oheň zničil řídící systémy ovládání plavebních komor i mostů, poškodil hlavní přívod elektrické energie a částečně i samotnou stavbu velínu. Plavební komory se ocitly mimo provoz, následně však byly zahájeny stavební práce na opravě velínu i práce na obnově řídícího systému, které byly nyní úspěšně dokončeny. Celkové náklady na obnovu velínu po požáru jsou cca 20,5 mil. Kč. V příštích měsících bude ve velínu probíhat ještě obnova ovládání zdvižných mostů na plavebním kanále, tuto akci zajišťuje ŘVC ČR. V současné době jsou zdvižné mosty ovládány ze záložního pracoviště na jezu ve Vraňanech.
Plavební komory Hořín, uvedené do provozu již v roce 1905, patří k nejvýznamnějším vodním dílům na Vltavě. Umožňují plavidlům překonat téměř devítimetrový rozdíl hladin. Spolu s laterálním plavebním kanálem a jezem ve Vraňanech umožňují lodní dopravu na posledních 18 kilometrech řeky. Za svou více než 120letou existenci prošly komory několika rozsáhlými rekonstrukcemi, naposledy v letech 2019–2021, kdy bylo ohlaví velké plavební komory během modernizace rozšířeno pro provoz větších plavidel dle evropského standardu a pevný most nad ní byl přestavěn na zdvižný.
V noci 6. července 2024, tři roky po dokončení modernizace, byl velín plavebních komor zasažen požárem způsobeným závadou na elektroinstalaci a plavební komory přestaly fungovat. „Díky mimořádnému nasazení zaměstnanců Povodí Vltavy i dodavatelů se podařilo již po čtyřech dnech provizorně obnovit provoz velké plavební komory, což umožnilo pokračování stavby Dvoreckého mostu v Praze, kam bylo nutné proplavit zařízení pro přepravu a usazení mostních nosníků a také bylo důležité zajistit proplavování plavidel s materiálem pro zásobování betonárky, aby se neúměrně nezvýšil provoz nákladních vozidel v rámci jejich případného, déle trvajícího náhradního zásobování potřebným materiálem“, říká generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala a dodává „s ohledem na začátek prázdnin jsme se snažili o rychlé zavedení proplavování v nouzovém režimu také pro rekreační plavidla“.
Postupně byly zahajovány práce na obnově provozuschopnosti. „Od 19. července 2024 byl umožněn omezený provoz velké komory, od 3. září 2024 se z náhradního pracoviště ve Vraňanech podařilo obnovit provoz pohyblivých mostů na plavebním kanále. Zdvižný most přes velkou komoru byl zprovozněn 10. prosince 2024. V dubnu 2025 pak byla podepsána smlouva na obnovu řídícího systému ovládání komor, jehož dokončení se dle očekávání podařilo dokončit v listopadu letošního roku“, doplnil ředitel závodu Horní Vltava Jiří Friedel.
Od října jsou v provozu obě plavební komory, ovládané z velínu, ve všech režimech. Následně budou dokončeny práce na obnově ovládání zdvižných mostů přes plavební kanál.
Na území o celkové rozloze 28 708 km2 spravuje státní podnik Povodí Vltavy téměř 21 900 km vodních toků v hydrologickém povodí Vltavy a v dalších vymezených hydrologických povodích, z toho je 5 550 km významných vodních toků, přes 12 000 km určených drobných vodních toků a dalších téměř 4 200 km neurčených drobných vodních toků. Dále má právo hospodařit se 115 vodními nádržemi a 10 poldry, z toho je 31 významných vodních nádrží, s 21 plavebními komorami na Vltavské vodní cestě, 48 pohyblivými a 307 pevnými jezy a s 22 malými vodními elektrárnami.
Pavlína Mertl