
Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Zelený ostrov, země Keltů, ale také svatého Patrika, whisky nebo slavného piva Guinness. Nejen to je Irsko. Je to také země omývaná Irským a Keltským mořem, nebo Atlantickým oceánem. Vyrazili jsem na dvanáctikilometrový výlet po nádherným irských útesech s úžasnými výhledy do krajiny. Jen kousek od hlavního města Dublin utváří severní hranici Dublinského zálivu poloostrov Howth. Jeho centrum je stejnojmenný přístav, do něhož je to pouhých dvacet minut vlakem z centra Dublinu. V samotném přístavu je možné narazit na tuleně nedaleko rybářských lodí.
Po procházce malebným přístavem, kde narazíme na řadu obchůdků s rybami, nebo restaurací, kde je možné si upravenou rybu vychutnat, a s výhledem na blízký neobydlený ostrov Irské oko, můžeme vyrazit po stezce Howth Cliff Walk okolo pobřeží celého poloostrova. Stezek tu vede několik, jsou výborně udržované a je možné si vybrat délku i náročnost výletu podle vlastního rozhodnutí. Nicméně je potřeba se držet na vyznačených stezkách, jejich okolí je ohrazeno a probíhá zde ekologický projekt, jehož cílem je zachovat unikátní podobu zdejší krajiny prudkých svahů porostlých řadou chráněných rostlinných druhů. V některých částech poloostrova se na vyhrazených plochách pasou koně, ovce nebo kozy. Ani k nim cedule nedoporučují se přibližovat.
Stezka vede na prudkých útesech několik desítek metrů nad mořem. Při chůzi je třeba dbát opatrnosti. Otevírají se před námi krásná panoramata moře a vln narážejících do mohutných skalních útvarů. Skály, útesy, ale také kamenité plochy poblíž vodní hladiny mají své názvy. Řada z nich je značně poetických (Nose of Howth, Piper´s Gut, Fox Hole, Highroom Bed…).
Zhruba uprostřed trasy se před námi otevře výhled na ikonické místo celého výletu v podobě majáku Baily. První maják zde byl postaven již v roce 1667. Postupně se infrastruktura i systém světelné signalizace změnily. Byla vybudována infrastruktura pro obsluhu majáku v podobě domů a dalšího zařízení. Nyní je maják v automatickém provozu a poslední ze strážců jej opustil v roce 1997 jako poslední irský maják, který přešel na automatický provoz. Nicméně v rezidenci hlavního strážce stále žije obsluha, ačkoliv pro chod zařízení není nutná. Krásné výhledy na maják bělostně kontrastující se zelenými plochami nad ním, skalnatými útesy i modrou hladinou moře nás budou doprovázet poměrně dlouho a ukazovat nádherné místo z různých perspektiv a úhlů pohledu. V blízkosti majáku se řada výletníků otočí a vrací se zpět do přístavu. Nicméně je to škoda. Také druhá část trasy je velmi zajímavá.
Dostaneme se do vnitřní strany Dublinského zálivu, v dálce uvidíme přístav, kde se do moře vlévají řeky Liffey a Tolka, a za ním se rozléhá hlavní město. Během chůze budeme opakovaně překonávat výšková převýšení po chodnících ve skále, ale trasa je dobře udržována a zajištěn bezpečný přístup. Po zhruba pěti kilometrech od majáku dojdeme do městečka Sutton, z nějž se můžeme vrátit po procházce po malebném pobřeží vlakem či autobusem zpět do Dublinu.
Marek Síbrt