Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Stejně jako v uplynulých letech i letos zamíří na chorvatské pobřeží a ostrovy stovky tisíc českých turistů. Úroveň poskytování vodohospodářských služeb na ostrovech stále není na odpovídající úrovni a zaostává za standardem poskytování služeb na pevnině, uvedlo předloni Velvyslanectví ČR v Záhřebu s tím, že je nutno zlepšit systém veřejného zásobování vodou a kanalizaci.
Vodohospodářství v zemi bylo dlouhodobě zanedbávanou a podfinancovanou oblastí. Modernizace infrastruktury je proto nezbytná. Chorvatsko má velké plány a na investice je do roku 2030 připraveno až sedm miliard EUR. Vzhledem k omezeným kapitálovým, technickým i lidským zdrojům v Chorvatsku lze očekávat, že velká část těchto projektů bude realizována zahraničními firmami. O poznání horší situace než na pevninském Chorvatsku, je na ostrovech.
„Dosažení standardu poskytování vodohospodářských služeb zajištěním dostatečného množství vody určené pro lidskou spotřebu má velký význam pro zdraví a bezpečnost obyvatel ostrovů, produkci potravin a pro rozvoj řady ekonomických činností, z nichž nejvýznamnější jsou turistika a turistické aktivity,“ zdůrazňuje velvyslanectví, které poukazuje na skutečnost, že nejrozvinutější ostrovy mají extrémně vysoký stupeň napojení obyvatel na veřejné vodovody (např. ostrov Rab 99,95 %, Brač 96,83 %, Krk 93,33 % nebo Pag 87,80 %), zatímco na ostrově Dugi otok je využívána hydrantová síť. Až v 83 chorvatských ostrovních sídlech je napojení obyvatel na veřejný vodovod nulové.
Veřejné zásobování vodou na ostrovech je podle velvyslanectví založeno především na zásobování z pevniny podmořským potrubím, zásadní nevýhodou je chátrání hlavních a vedlejších sítí nebo jejich absence v některých sídlech a osadách. Na 30 z celkových 50 obydlených ostrovů není částečně nebo zcela zajištěn přístup k vodě určené k lidské spotřebě prostřednictvím veřejného vodovodu, ale obyvatelstvo a hospodářství jsou zásobovány vodou určenou k lidské spotřebě prostřednictvím lodí pro přepravu vody, vlastními prameny a v menší míře zpracováním brakické (vody, která má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou) a mořské vody na odsolovacích zařízeních. Přitěžující okolností zásobování ostrovů je nerovnoměrné množství srážek během roku, které způsobuje nedostatek vody v letních měsících, a výskyt delších suchých období, která s sebou přinášejí nebezpečí požárů.
Vodovodní systém Brijunských ostrovů je zásobován přes podmořské potrubí Fažana – Veliki Brijun a Veliki Brijun – Mali Brijun.
Ostrovy Cres a Lošinj jsou zásobovány z Vranského jezera. Orlec byl první ostrovní osadou, která získala vodu v roce 1952, zatímco Cres ji dostal v roce 1953. Téměř 45 kilometrů dlouhá jižní větev do Velki Lošinj byla dokončena v roce 1963, takže Belej dostal vodu v roce 1955, Osor a Nerezine v roce 1959, Mali Lošinj v roce 1960 a Veli Lošinj v roce 1963.
U přečerpávací stanice jezera Vransko v nadmořské výšce 220 metrů nad mořem jsou dvě nádrže, ze kterých je voda přiváděna samospádem do všech sídel na severní a jižní větvi. Na čerpací stanici jsou u výše zmíněných nádrží tři čerpací agregáty pro zásobování osad Orlec, Krčina a Loznati přes nádrž v nadmořské výšce 310 metrů.
Severní větev o délce asi 17 kilometrů zásobuje osady Valun, Zbičina, Pernat a Lubenice a Cres. Jižní větev, dlouhá asi 45 kilometrů, zasahuje do Velki Lošinj a přímo zásobuje osady Vrana, Hrasta, Belej, Ustrine, Osor, Nerezine, Sveti Jakov, Ćunski, Artatore a Mali Lošinj. K hlavní jižní větvi se připojují větve do Stivan, Miholašćica a Martinšćica a větev do Punta Križa. Voda je připojena také na ostrov Ilovika, kam byla dodávána ze směru od Mali Lošinj částečně podmořským potrubím. Celková délka vodovodní sítě Cres – Lošinj je více než 200 kilometrů.
Ostrovy Susak, Unije a Srakane jsou zásobovány pomocí vodních nosičů. Na ostrově Susko byla vybudována hydrantová síť s přidruženou nádrží a čerpací stanicí, která přivádí vodu z vodonosné vrstvy do vodojemu. Odsolovací zařízení byla postavena také v Susaku a Unije.
Zásobování vodou na ostrově Ugljan je založeno na dodávce vody z pevniny z CS Borik do centrálního systému Starešin, ze které vyplývá rozvod hlavních potrubí na ostrově a plnění místních nádrží. Zásobování vodou ostrova Pašman je založeno na gravitačním zásobování z nádrže Stráž pod podmořským potrubím.
Z hlediska zásobování vodou lze Dugi Otok (ostrov) rozdělit na severozápadní část (Božava, Veli Rat, Soline, Dragove) a jihovýchodní část (Sali, Zaglav, Žman, Luka, Savar a Brbinj) a ostrov Zverinac. Na v jihovýchodní oblasti ve Žmansko polje je vrt s vydatností asi tři litry za sekundu v letním období. Voda je odsolována a chlorována. Zbytek potřeby se doplňuje vodonosnou vrstvou nebo dešťovkou. Severozápadní oblast ostrova je zásobována vodonosnou vrstvou nebo dešťovou vodou. Voda čerpaná ze Žmanského pole tam zásobuje čtyři osady: Sali, Zaglav, Žman a Luka. Voda je přiváděna do místních vodojemů a odtud je v případě potřeby rozváděna požárními hadicemi do domácností. Každá domácnost má vlastní nádrž na vodu (plynovou nádrž). Ostatní místa na ostrově získávají vodu výhradně z akviferů (nepropustná skála, kde jsou zásoby vody). Nejsou zde žádné vodovodní přípojky. Tam, kde vedou přes osadu potrubí, je voda přiváděna z hydrantů do místních cisteren požárními hadicemi.
Zásobování ostrovů Ista, Iža, Molat, Rava, Premuda a Silba je organizováno prostřednictvím nádrží, které jsou naplněny vodními nosiči. Kromě místních nádrží jsou zde soukromé cisterny, které se plní dešťovou vodou nebo také pomocí hasičských hadic z nosiče vody.
Ostrov Vrgada je napojen na regionální systém Zadarské župy. Voda je proto zajišťována z pevniny z osady Drage podmořským potrubím. Ostrov Vrgada a osada Drage na pevnině jsou zásobovány z nádrže „Čelinka“, která je plněna z centrálního vodojemu biogradského systému nádrže „Straža“ a ze zdroje Biba.
Ostrovy Kaprije, Obonjan a Žirje nejsou napojeny na regionální vodovodní systém Šibenicko-kninské župy. Voda je zajišťována shromažďováním dešťové vody ve vlastních nádržích (gusternas) a jejím dodáváním pomocí lodí. Zásobování ostrovů Zlarin a Prvić je řešeno vodovodem z pevniny (Krka).
Na Brač, Hvar a Šoltu byla voda přiváděna z pevniny (vody Cetiny přes Brač na Hvar a Šoltu). Ostrovy mají také vlastní prameny, které jsou částečně zahrnuty do zásobování. Na ostrově Brač byl instalován záchyt v Dolu ve vnitrozemí Postir s realizovanou kapacitou 10 – 15 litrů za sekundu. Hvar má vlastní zdroj v oblasti Jelsa (povodí Libor o kapacitě 40 l/s). Místní zdroje jsou využívány především v létě ve dnech nejvyšší spotřeby, zatímco v zimě jsou potřeby ostrova uspokojovány z pevniny. Ostrov Hvar je částečně zásobován z makarské soustavy podmořským potrubím Duba – Sućuraj.
Ostrov Vis zajišťuje zásobování výhradně z vlastní vodonosné vrstvy z čerpací stanice Korita s pěti hlubinnými vrty o kapacitě 40 litrů za sekundu a pramen Pizdica u Komiže, který poskytuje dalších 3 – 6 litrů za sekundu. Ostrov Vis využívá svou maximální kapacitu v období špičky spotřeby a občas dochází k omezením v zásobování. Podzemní vody na ostrově Hvar (čerpací stanice Libora) a Vis (Korita, Pizdica) jsou ovlivněny mořem.
Voda je dodávána do oblasti města Korčula a obce Lumbarda regionálním systémem Neretva – Pelješac – Korčula – Lastovo – Mljet, který přijímá vodu ze zdroje Prud (pramen řeky Norin) v údolí Neretvy. Podle povolení je povoleno přijímat 382 litrů za sekundu. Na území obcí Blato, Vela Luka, Smokvica a části Města Korčula slouží k zásobování vodou čtyři prameny (Studenac, Gugić, Prcalo, Prbako) v Blatském poli o celkové kapacitě 88 litrů za sekundu.
Vodu do oblasti ostrova Lastovo, která leží zhruba čtyři hodiny plavby lodí ze Splitu, dodává regionální systém Neretva – Pelješac – Korčula – Lastovo – Mljet, který přijímá vodu ze zdroje Prud (pramen řeky Norin) v údolí Neretvy a podle do vodárenské povolenky může pobírat 382 litrů za sekundu. Do doby vybudování zásobování z pevniny bylo založeno na studničním získávání brakické vody a úpravě na odsolovacích zařízeních, které jsou zachovány dodnes.
Voda je zásobována oblastí ostrova Mljet regionálním systémem Neretva – Pelješac – Korčula – Lastovo – Mljet, který přijímá vodu z pramene Prud (pramen řeky Norin) v údolí Neretvy a podle do vodárenské povolenky může pobírat 382 litrů za sekundu. Vodovodní systém ostrova Mljet zachycuje vodu z brakických vrtů Sobra, Blato a Kozarica pomocí odsolovacích zařízení o celkové kapacitě 6 litrů za sekundu. Ostrovy Koločep, Lopud a Šipan jsou zásobovány podmořským potrubím ze zdroje Palat v obci Zaton Doli.
Zdroj: Velvyslanectví ČR v Záhřebu, Hrvatske vode (www.voda.hr)
Foto: Vincent Rivaud – Pexels