Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Ministerstvo zemědělství provádí od roku 2016 dva samostatné projekty, Benchmarking vlastnických subjektů a Benchmarking provozovatelských subjektů, ze kterých podle Modré zprávy za rok 2023 vyplývá, že nejvýznamnějším problémem pro odstranění nedostatků identifikovaných v rámci obou projektů je velký počet vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací.
V roce 2023 bylo u nás evidováno 8 423 vlastníků a 3 176 provozovatelů vodovodů a kanalizací. Jejich počet se oproti roku 2022 zvýšil o 270 vlastníků a 85 provozovatelů. Nárůst byl mimo jiné zapříčiněn výstavbou nové vodohospodářské infrastruktury a zvýšenou aktivitou ministerstva zemědělství při jejich evidenci.
„Vysoká atomizace sektoru se projevuje negativně ve všech souvisejících procesech, včetně poskytování služeb občanům. Nejvíce nedostatků bylo opakovaně identifikováno u komunálních provozovatelů, kteří fakturují méně než 0,4 milionu kubíku vody. Tyto nedostatky zahrnují nedostatečnou finanční podporu obnovy infrastruktury, nesystematickou údržbu majetku, nižší úroveň odbornosti a nedostatečné plnění závazků vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích,“ upozorňuje Modrá zpráva o stavu vodního hospodářství za rok 2023.
Podle ministerstva se jeví jako nevýznamnější problém nedostatečná tvorba prostředků na obnovu vodohospodářského infrastrukturního majetku z vodného a stočného. Deficit teoretické tvorby prostředků na obnovu infrastrukturního majetku byl přitom jen za období 2016-2022 vyčíslen na více než 13 miliard. Ministerstvo nicméně upozorňuje na to, že o tom, do jaké míry je tento deficit kompenzován dotacemi z veřejných, popřípadě soukromých zdrojů, nemá dostatečné informace. Dodává však, že kvalita dodávané pitné vody vykazuje v jednotlivých letech stabilně vysokou úroveň.
Předmětem analýz projektu Benchmarking provozovatelských subjektů je kvalita poskytovaných služeb, cenotvorba a environmentální dopady. Důraz je kladen zejména na jakost dodávané pitné vody, sledování jejích ztrát, vývoj podílu nevyhovujících vzorků odebrané pitné i odpadní vody. V roce 2022 se podařilo do obou projektů zařadit data, která představují 99% podíl trhu s pitnou vodou a 99% podíl trhu s vodou odpadní. Projekt Benchmarking vlastnických subjektů klade důraz především na sledování plnění záměru dosažení co nejvyššího stupně samofinancovatelnosti vodohospodářské infrastruktury.
Průměrná cena pro vodné byla dle údajů Českého statistického úřadu v loňském roce 58,4 Kč/m3 a pro stočné 53,2 Kč/m3 včetně DPH. Nejvyšší ceny v součtu pro vodné a stočné byly v Praze (128 Kč/m3 včetně DPH), nejnižší ceny byly evidovány v Jihočeském kraji (94,2 Kč/m3 včetně DPH). K největšímu meziročnímu zvýšení průměrné ceny došlo ve Zlínském kraji (o 21,8 %) a k nejnižšímu v Plzeňském kraji (o 10,4 %).
„Při srovnání meziročního vývoje ceny vodného a stočného vyplývá, že jednotkové náklady a cena pitné i odpadní vody stále rostou. Za tímto růstem stojí kromě inflace vyšší tlak ze strany regulátora na zahrnutí veškerých náležitostí, pro zabezpečení samofinancování infrastruktury a s tím související potřebu tvorby prostředků na obnovu, kterou je nutno rovněž promítnout do ceny pro vodné a pro stočné,“ doplňuje ministerstvo.
To loni poskytlo podporu přesahující dvě miliardy korun jak na výstavbu a rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací, tak na realizaci opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, která jsou určena pro zajištění a zvýšení dostupnosti pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu zejména v oblastech s nedostatkem vody a v oblastech zasažených suchem.