Sweco Hydroprojekt: Zkušenosti z Úpravny vody Želivka

Prezentace Richarda Schejbala ze společnosti Sweco Hydroprojekt zahrnovala na konferenci Voda Zlín 2022 zkušenosti z projektových prací ve všech stupních dokumentace a z realizace v pozici autorského dozoru z největší vodárenské akce poslední doby – dostavby Filtrace GAU ÚV Želivka.

Příspěvek se zaměřil na stavební část s přesahem do vodohospodářské i technologické problematiky. Krátce byla nastíněna základní koncepce a její vývoj v průběhu zpracování dokumentace.

Největší rozsah byl věnován realizaci stavby a aplikaci neobvyklých materiálů a technologií podle požadavků projektu. Hlavní pozornost byla určena samotné hale Filtrace GAU. Popsaná byla dobrá spolupráce všech účastníků během výstavby a jen omezený dopad covidové situace na realizaci.

Projekt za 1,2 miliardy

V nové hale od loňského jara slouží systém s granulovaným aktivním uhlím. Technologie, která je založená na pohlcování škodlivin, se využívá po celé Evropě k odstranění pesticidů, léčiv a dalších nežádoucích látek, které produkuje člověk. Výsledkem modernizace za 1,2 miliardy je kvalitnější voda pro 1,3 milionu odběratelů pitné vody z tohoto zdroje.

„Díky modernizaci je možné eliminovat důsledky možných úmyslných nepřátelských činů na zdroji nebo případné úmyslné neplnění opatření v ochranném pásmu vodního zdroje v povodí Želivky. Realizace projektu zajistí výrobu pitné vody v krizových situacích a minimální legislativou požadovanou kvalitu pitné vody i v případě živelných katastrof nebo ekologických havárií,“ řekli loni představitelé společnosti Želivská provozní a Úpravna vody Želivka.

Úpravna umožní s ohledem na rizikové scénáře klimatické změny, a to i vzhledem k vývoji růstu počtu obyvatel zásobované oblasti, dlouhodobé a jisté plnění hygienických limitů. Nádrž Švihov (Želivka) byla vybudovaná v letech 1965 až 1972 a surovou vodu z ní upravuje 56 pískových filtrů. Voda putuje do jesenického vodojemu. Úpravna patří k největším a nejvýkonnějším provozům svého typu v Evropě vůbec. Vodu z ní využívá ze 75 procent Praha, zbytek část Středočeského kraje a Vysočiny.