Nejdražší zavlažování na světě?

Jak uvedlo v polovině června ministerstvo pro životní prostředí, při každém spláchnutí mizí kanalizací litry pitné vody, které je v Česku zejména v letních měsících nedostatek. Aliance Šance pro budovy proto navrhla řešení a do zákona o ochraně veřejného zdraví prosadila definici užitkové vody. Ministerstvo krok podpořilo.

Na dotační program ministerstva životního prostředí s názvem „Dešťovka“, o jehož údajných úspěších ministerstvo informovalo, reagoval také informační portál Naše voda. Zabýval se především tou částí, jejímž prostřednictvím je dotováno využití srážkové vody na splachování a zalévání zahrad. Portál upozornil na skutečnost, že se mimo jiné jedná o dobrý byznys pro výrobce a poskytovatele technologií s opětovným využitím dešťové vody spojené. I proto se podle něj jen ojediněle objevují zprávy o skutečné ekonomické efektivitě Dešťovky.

MŽP vydalo na takzvanou „malou Dešťovku“ 425 milionů korun. Díky těmto prostředkům se bude, jak dále citovala Naše voda, ze srážkové vody zavlažovat na 950 000 metrů čtverečních ploch českých zahrad, čímž se „významně ušetří zdroje pitné vody“. SFŽP poskytuje na Dešťovku 50 % uznatelných nákladů, zejména díky nutnosti zpracovat posudek a tomu, že firmy dodávají již do dotovaných projektů. Reálné náklady tak na opatření výrazně přesáhnou miliardu korun, což vychází na tisíc korun na metr čtvereční zahrady, která může být zavlažována.

Podle portálu se v tomto případě jedná o nejdražší způsob zavlažování na světě. „Za zmiňovaných 425 milionů korun by se totiž daly vybudovat závlahové soustavy na tisících hektarech zemědělské půdy, případně vybudovat více než 200 nových rybníků, kdyby se tedy někomu nelíbilo technické řešení a preferoval by návrat vodních ploch do krajiny, zlepšení stavu přírody a zvýšení zásob vody v přírodě,“ uvedl dále web.

Podle autora textu Petra Havla zalévat zahrádky dešťovou vodou zachycenou bez jakýchkoli dalších technických doprovodných řešení samozřejmě lze. To se také podle něj děje zcela přirozeně a bez státní podpory všude na světě, a dělo se tak historicky také u nás prostřednictvím vody ze sudů přistavěných pod okapy. „K tomu však nejsou a také v minulosti nebyly zapotřebí dotace. Dotace by ovšem smysl mít mohly, pokud by jejich výsledkem byly skutečné úspory vody, a především snížení objemu vody končící v dešťové či splaškové kanalizaci,“ uvedl dále Havel.

„V konečném důsledku by bylo mnohem jednodušší, smysluplnější a efektivnější zaměřit dotace především na úsporné splachovače a zmenšení armatur. Snížila by se tím nejen spotřeba čisté vody, ale navíc by se tak zmenšilo o třetinu množství splaškových vod z WC, čímž by se celkový objem splaškové vody snížil možná až o 15 % a snadněji a lépe by se pak v čistírnách odpadních vod čistily. Současně by se mělo podporovat jakékoliv jiné využití té dešťové vody, kterou místo vsaku či zahrady posíláme do dešťové či splaškové kanalizace, například zakládáním mokřadů či rybníčků,“ upozornili tehdy experti.

Foto: bydleni.cz