Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
V případě havárie je nutné spojit se s několika orgány a jedním z nich je příslušný správce povodí. O tom, co by měl ekolog či firma dělat při havarijních událostech, hovořila redakce Průmyslové ekologie s havarijním technikem z Povodí Vltavy Jiřím Vaitem. Vodarenstvi.cz rozhovor publikuje v plném znění.
Není toho vůbec málo, pokud ekolog přistupuje k problematice odpovědně. Opatření související s haváriemi lze obecně rozdělit na preventivní a následné. První skupina opatření má za cíl, aby riziko, že k havárii dojde, bylo sníženo na minimum. K tomu je třeba dodržovat požadavky stanovené právními předpisy.
V nejjednodušších případech jsou povinnosti uloženy vodním zákonem a prováděcí „havarijní“ vyhláškou č. 450/2005 Sb., ale i některé menší provozy musí současně zohledňovat zákon o odpadech, zákon o ochraně ovzduší, zákon o předcházení ekologické újmě nebo zákon o prevenci závažných havárií. Větší podniky a provozy spadají do zákona o integrované prevenci a dalších, které závisí na druhu konkrétního provozu.
Vyjmenované předpisy jsou navíc provázány i s dalšími právními předpisy a orientace v nich je, vzhledem k legislativnímu procesu s neustálými novelizacemi, poměrně obtížná a nikdy nekončící práce. Na uvedené legislativní povinnosti jsou přímo navázána opatření, která bychom mohli nazvat materiální. Ať už se jedná o zabezpečení skladů, skládek, shromaždišť atd., nebo o prostředky, které slouží k odstranění příčin a následků havárie.
Zde je třeba také neustále vyhledávat konkrétní výrobky, porovnávat jejich efekt, kontrolovat jejich stav a doplňovat je dle potřeb a požadavků. V neposlední řadě jsou to opatření personálně organizační, ekolog musí vědět, kdo za co zodpovídá, na koho se má obrátit v konkrétním případě, kdo má odpovědnost za konkrétní činnost, konkrétní proces. Pokud už k havárii dojde, je třeba, aby všechna výše uvedená opatření byla funkční, vyzkoušená a nebyla nutná přílišná improvizace.
Povinnost informovat správce povodí, kterými jsou státní podniky povodí, vychází přímo z § 41 vodního zákona. Ten ukládá každému, kdo zjistil havárii, nemusí se tedy přímo jednat o toho, kdo ji způsobil, aby ji neprodleně hlásil Policii ČR nebo Hasičskému záchrannému sboru, případně správci povodí. Tyto složky se potom vzájemně informují a současně předávají informaci vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí.
Role státních podniků Povodí ale nekončí pouze ohlášením havárie, právě naopak. Ve většině případů jsou správci povodí současně správci vodních toků, které jsou havárií přímo zasaženy nebo ohroženy. Například státní podnik Povodí Vltavy spravuje téměř 22 000 kilometrů vodních toků. V těchto případech se účastní přímo na místě odstraňování příčin a následků havárie, spolupracuje s vodoprávním úřadem nebo Českou inspekcí životního prostředí a navrhuje realizaci konkrétních opatření.
Průběh havárie lze rozdělit do několika etap. V prvé řadě je nutné odstranit příčinu havárie – například utěsnit prasklé potrubí, proraženou nádrž, v podstatě souběžně s tím probíhají opatření, která mají za úkol minimalizovat následky, zabránit dalšímu šíření znečištění.
Tyto dvě etapy zpravidla zajišťuje původce havárie v koordinaci s Hasičským záchranným sborem. Následně řízení prací přebírá vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí, která ukládá opatření k odstranění závadného stavu. Tato opatření jsou v některých případech jsou velice jednoduchá a jejich realizace proběhne v podstatě v rámci výše uvedených etap. Často je ale nutné uložit další opatření, která zajišťuje původce závadného stavu.
Pokud své povinnosti neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zajistí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na jeho náklady prostřednictvím odborné firmy disponující technikou i odbornými znalostmi. Jedná se například o těžbu kontaminovaných zemin, jejich vzorkování, odběry a analýzy vzorků povrchových i podzemních vod, sanační čerpání.
Realizace těchto opatření bývá v některých případech velmi náročná a může se protáhnout na řadu měsíců nebo dokonce roků, kdy již lze považovat havárii za uzavřenou.
V uplynulém roce bylo státnímu podniku Povodí Vltavy nahlášeno celkem 69 havárií, v některých případech se neprokázalo zhoršení nebo ohrožení jakosti vod závadnými látkami. K tomu došlo v 53 případech. Za nejvýznamnější havárii lze bezesporu považovat únik několika set litrů chemické směsi na impregnaci dřeva z areálu firmy Holz Schiller v Klatovech.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o látku rozpustnou ve vodě, nebylo možné ji z vodního prostředí následně odstranit. Jedinou možností, jak zmírnit potenciální škody, bylo znečištění naředit zvýšením odtoku vody z vodních děl. Celkem bylo pro naředění znečištění použito 20 milionů kubíků vody z vodních děl Nýrsko, České Údolí, Hracholusky a z Vltavské kaskády.
Postup látky byl detailně monitorován vodohospodářskými laboratořemi Povodí Vltavy, státní podnik. Uniklá směs, obsahující pesticidní látky, kontaminovala Drnový potok a následně Úhlavu, která je zdrojem pitné vody pro Plzeň a okolí. Z toho důvodu zajistil HZS Plzeňského kraje náhradní zásobování plzeňské vodárny převodem povrchové vody z Radbuzy. Znečištění postupovalo dále přes Berounku do Vltavy a jeho koncentrace byly měřitelné až v Labi v profilu Roudnice nad Labem.
V tomto konkrétním případě došlo k havárii v noci ze 7. na 8. října a havarijní monitoring trval až do 27. října, kdy se hodnoty sledovaných látek v profilu Vltava – Zelčín přiblížily na úrovně, které lze detekovat běžnými metodami. Přestože havárie jako taková byla ukončena, následným monitoringem z počátku roku 2020 bylo zjištěno, že k úniku chemické směsi dochází z výše uvedeného areálu i nadále a bude nutné, aby vodoprávní úřad uložil další opatření, která únikům z areálu zcela zabrání.