Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Aktuálně se řeší, kolik vody v budoucím jezeru bude. „Máme schválenou první variantu nižší hladiny, varianta vyšší hladiny je stále ještě ve hře,“ vysvětluje Eva Maříková ze Sev.en energy. Vlastní lom ČSA má ukončit těžbu zhruba za 5 let. Pak se naplno rozjede jeho rekultivace.
Podle odborářů dostane po ukončení těžby zhruba 1100 lidí výpověď. Útlum těžby uhlí zhorší podle portálu iuhli.cz situaci v regionu. Proto se situací zabývá vláda a její uhelná komise. Ta připravuje tři scénáře takzvané dekarbonizace, tedy úplnému omezení těžby a závislosti na uhlí, ke které by mělo dojít zřejmě v letech 2035 až 2045.
Plocha nového jezera ve zbytkové jámě bude zhruba 670 hektarů, víc než dvojnásobná plocha Máchova jezera. Lom ČSA se nachází v severočeské hnědouhelné uhelné pánvi v podhůří Krušných hor. V dávné minulosti se zde nacházelo Komořanské jezero o přibližné rozloze 5600 hektarů. I přes velkou rozlohu bylo mělké a obsahovalo značné množství sedimentů. Jeho postupné zanášení vytvořilo rozsáhlé mokřady.
Hnědouhelné doly na severu Čech se mají proměnit v jedno velké vodní dílo. Po postupném ukončení těžby uhlí by zde mohla vzniknout propojená kaskáda jezer s přečerpávacími vodními elektrárnami. Tuto vizi přijala vláda. Přečerpávací elektrárny by podle ní mohly mít výkon srovnatelný se dvěma jadernými reaktory.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chce revitalizací dolů v oblasti efektivně reagovat na sucho. Díky rozsáhlému projektu by také byly významně sníženy negativní následky hornické činnosti v Ústeckém kraji. Ministerstvo již zadalo Palivovému kombinátu Ústí, aby zpracoval studii proveditelnosti s tím, že všechna jezera budou průtočná. Oblast má velký potenciál jako zásobárna vody pro Českou republiku a také jako zdroj energie díky vodním elektrárnám a solárním parkům budovaným na hladině. Pro kraj je propojení jezer prioritou pro příští programové období.