Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Pitná voda pro zásobování obyvatelstva má být veřejnou potřebou číslo jedna a novým ústavním zákonem má být nadřazená nad jiné zájmy, například v dopravě nebo energetice. Na tom se shodli ministři zemědělství Miroslav Toman a životního prostředí Richard Brabec. Problematiku projednávali odborníci na vodu a krajinu, právníci z Legislativní rady vlády i zástupci dalších stran.
„Letošní rok bude podle všeho opět velmi suchý a jen tak se to nezmění. Vždy existují různé veřejné zájmy, které se musí při rozhodování o realizaci toho či onoho buď upřednostnit, nebo upozadit. My chceme, aby zdroje pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva byly tím nejprioritnějším veřejným zájmem, nad nímž už jiný není,“ řekl Právu ministr životního prostředí Richard Brabec.
Jedním z principů totiž má být výhradní státní a samosprávní kontrola nad zmíněnými vodními zdroji. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého soukromé subjekty v současnosti nevlastní žádné významné zdroje určené pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou.
„Jiný stav je však u vodárenské infastruktury, tedy vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, kde existuje i soukromé vlastnictví. Záměrem je zde do budoucna, avšak nikoliv retroaktivně, zabránit možnosti prodeje státní či municipální infrastruktury soukromým subjektům nebo i developerské budování této infrastruktury se záměrem budoucího vlastnictví,“ upřesnil Bílý.
Brabec původně uvažoval o tom, že zákonná ochrana vody by byla obsažena přímo v Ústavě, ale nakonec se oba ministři shodli na samostatném zákoně, který by měl mít devět základních pasáží. Toman uvedl, že je potřeba získat drtivou většinu napříč politickým spektrem, aby byl zákon schválen. K jeho přijetí jsou potřeba tři pětiny hlasů, a to jak ve Sněmovně, tak v Senátu.
„Každý obyvatel má právo na užívání pitné vody pro zajištění základních životních potřeb z vodovodu pro veřejnou potřebu, případně na vodu z veřejně dostupných zdrojů, za společensky a sociálně přijatelných podmínek. Pokud ochranu vody zakotvíme do ústavního zákona, poskytneme jí pevnější právní pozici a zároveň zdůrazníme, jak důležitá pro společnost je,“ řekl již loni na podzim ministr Miroslav Toman.
Česká republika by s ohledem na dopady změny klimatu měla zavést zvýšenou ochranu vody a vodních zdrojů ve veřejném zájmu. Z evropských zemí se na ústavní úrovni věnují ochraně vody například Slovensko, Slovinsko, Polsko, Itálie, Francie a Španělsko.