Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Řeka Nil je tisíce let klíčovým zdrojem vody Egypta a jakousi součástí národní identity Egypťanů. Dnes již potřeby severoafrické země naplnit nedokáže. V povodí řeky se nachází také Súdán, Etiopie, Demokratická republika Kongo, Keňa, Uganda, Rwanda, Burundi, Tanzanie a Jižní Súdán. Tedy země, které jsou na Nilu do určité míry závislé. Český rozhlas o tom hovořil s historikem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakubem Mazancem.
„Pokud bychom byli důslední, tak by všechny státy měly mít na poli mezinárodního práva stejná práva. Některé státy jsou ale z hlediska reálné síly významnější. To je v dnešní době stále Egypt, Súdán a Etiopie,“ říká například historik.
Nejstrategičtější pozici by podle něj měly sice teoreticky mít země na dolním toku Nilu, mezi něž patří třeba Etiopie. Historicky má však významnou roli právě Egypt.„Nubar Paša, egyptský ministerský předseda ve druhé polovině 19. století, řekl, že otázka Egypta je otázka zavlažování. To si uvědomovala celá řada lidí, ať už mezi nimi byli Francouzi, nebo Britové,“ uvádí dále Mazanec, podle kterého byla milníkem stavba Velké asuánské přehrady.