Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
V létě spadne v ČR v průměru kolem 60 mm srážek měsíčně, tedy 60 litrů vody na metr čtvereční. Při zachycování deště ze střechy můžete tedy získat několik desítek kubíků užitkové vody místo jejího odběru z vodovodu. Stačí na to retenční nádrž pro svod vody ze střechy, kterou můžete následně využívat pro zalévání zahrady nebo i v domácnosti. Jak velkou nádrž pořídit, kolik vody je potřeba, kolik lze ušetřit a jak dosáhnout na dotace? O tom jsou následující řádky.
Pro „uskladnění“ vody slouží retenční nádrže (jímky na dešťovou vodu). „Nejpoužívanějšími a nejvhodnějšími jsou pro obytné domy plastové retenční nádrže pod zemí,“ radí Martin Křapa, jednatel společnosti Pumpa,a.s., jež se na prodej, servis a montáž čerpadel, čerpacích systémů, vodáren a jímek specializuje již od roku 1991.
Pro zahrádky a chalupy můžete využít i nepoužívanou žumpu, IBC kontejnery apod. Podzemní plastová nádrž má například proti betonové nádrži řadu výhod – díky konstrukci z kvalitního polyetylenu se s ní snadno manipuluje, jednoduše se instaluje a na chybějícím obetonování také ušetříte. Je odolná vůči vnějším vlivům a udržuje stálou teplotu vody.
Velikost akumulační nádrže určuje vydatnost srážek a velikost plochy střechy, ze které budete vodu svádět. Pro představu – pokud máme střechu do 100 m2 a plánujeme využít dešťovou vodu pro zalévání zahrady, volíme nádrž do 3 000 l. Pokud vlastníme střechu do 150 m2, je vhodná nádrž o objemu 5 000 l. Při volbě je ale potřeba počítat nejen s velikostí střechy a srážkami, ale hlavně s celkovou velikostí odvodňované plochy, plochou zavlažované zahrady a případným využitím užitkové vody v domě. „Myslet musíme i na přepad z nádrže, protože při přívalových deštích může spadnout více než dvojnásobek vody než normálně,“ varuje Křapa.
Samotná nádrž s vodou není samozřejmě praktickým řešením a asi těžko plánujete tahat vodu rumpálem. Proto na trhu najdete v nabídce přímo sestavy určené pro hospodaření s dešťovou vodou. Takový „rain set“ tvoří samotná nádrž (1 000 – 10 000 l), výkonné ponorné čerpadlo a sestava pro dopouštění nádrží – plovák se závažím, elektromagnetický ventil 1″, zapojení do zásuvky na 230 V a kabel. Nejvhodnější je ponorné čerpadlo s integrovanou řídicí jednotkou, které pracuje automaticky, a vy se o nic nemusíte starat.
V případě nedostatku srážek je potřeba do nádrže zajistit dodávku vody z jiných zdrojů, a to ze studny či vrtu nebo z veřejného vodovodu. K tomu stačí k nádrži pořídit sestavu s plovákem, ventilem a kabelem, kterou stačí pro zprovoznění zapojit pouze do zásuvky.
Koupit malou nádrž pro zalévání malé zahrádky dokážete i bez konzultace v některém z hobby marketů. Pokud ovšem plánujete sestavu používat jako zdroj užitkové vody v domácnosti nebo se sofistikovaným systémem zavlažování, obraťte se na specializovanou firmu s patřičnými zkušenostmi z oboru. A rovněž mějte na paměti, že se něco může pokazit. „Musíte mít jistotu, že firma, od které retenční nádobu a čerpadlo kupujete, zajišťuje pro danou značku čerpadla kvalitní záruční i pozáruční servis. U nás v Pumpě jsme zřídili pro komfort našich klientů nonstop servis, díky kterému můžeme zákazníkům pomáhat 24 hodin denně, 365 dní v roce,“ říká Křapa.
Hospodaření s dešťovou vodou podporuje dotační program Dešťovka, který pokrývá až 50 % výdajů na pořízení systému a podporuje tři způsoby využití:
Pokud chcete vodu pouze na zálivku zahrady, ověřte si, zda je vaše oblast oficiálně ohrožena suchem. Jinak musíte tento fakt doložit buď stanoviskem obce, nebo odkazem na veřejně dostupné dokumenty (vyhlášky apod.)