Datum 25.07.2019
Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil 927 milionů korun. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů dále nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází.
Kontrola zahrnovala projekty rozvoje vodních cest a podpoře nákladní vodní dopravy, které od roku 2014 vydalo ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest. Ministerstvo zatím nereagovalo.
Podle dlouhodobého stanoviska ministerstva by bylo řešením vybudování plavebního stupně v Děčíně. Ředitelství vodních cest za jeho přípravu dosud zaplatilo 625 milionů korun. V názorech na výstavbu ovšem přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí. Podobná situace je také s plavebním stupněm Přelouč II. Ten je připravován od roku 1994 a ředitelství za jeho přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun.
Kontroloři se rovněž zaměřili na projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Například podle projektového manažera Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Santariuse z rozvojové studie pro využití splavněné Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle přes Ostravu až do Mošnova vyplývá, že splavnění řeky podpoří turistický a rekreační ruch a rozvoj malých a středních firem. Výnosy z cestovního ruchu by mohly ročně údajně přinést až 400 milionů korun. Dlouhodobým podporovatelem projektu je prezident Miloš Zeman.
Stavba má však i řadu odpůrců. „Narušila by krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl loni ČTK Jan Piňos z Hnutí Duha.
Podle Jiřího Koželuha ze stejné organizace není posouzení kompletní ani z ekonomického pohledu. „A navíc neříká, jak to vypadá z hlediska dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy. Nikdo se také detailně nezabýval tím, jak kanál zhorší zadržování vody v krajině. Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ dodal Jiří Koželouh.
Vodní doprava v České republice je limitována délkou splavných úseků, ty představují 355 kilometrů. Výhodou je, že je plavební systém téměř vždy propojen s mořem. Klíčovou roli sehrává Labe ústící do Severního moře. Údržba lodní dopravy, která dnes představuje procento všech nákladních přeprav v České republice, patří v porovnání se silniční nebo železniční dopravou k těm jednodušším.
10.04.2024Plavební komora ve Spytihněvi má nová vrata. Komora v současnosti prochází generální opravou. Práce …
14.03.2024Generální oprava plavební komory ve Spytihněvi probíhá úspěšně. V současnosti se stavba připravuje n…
03.11.2025Letošní návštěvnost Baťova kanálu byla nejvyšší za poslední tři roky. S rostoucím lodním provozem vě…
12.10.2024Povodí Labe navrhlo Státní plavební správě obnovení provozu na labské vodní cestě v celé délce od Ku…
09.05.2024Povodí Moravy dokončilo přípravy Baťova kanálu na zahájení hlavní plavební sezóny. Všechny plavební …
05.11.2024Povodí Moravy zahájilo komplexní opravu takřka 90 let staré plavební komory ve Veselí nad Moravou. P…
02.12.2025V loňském roce byl velín plavebních komor Hořín zasažen požárem způsobeným závadou na elektroinstala…
31.01.2025Rekonstrukce plavební komory ve Veselí nad Moravou se po necelých čtyřech měsících převážně bouracíc…
11.04.2026Hodonín se stane centrem vodní turistiky. Tradiční odemykání Baťova kanálu letos nabídne výjimečný z…
08.02.2025V souvislosti s prodloužením splavnosti Baťova kanálu do Hodonína proběhla montáž stavidel na jezu S…
