Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil 927 milionů korun. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů dále nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází.
Kontrola zahrnovala projekty rozvoje vodních cest a podpoře nákladní vodní dopravy, které od roku 2014 vydalo ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest. Ministerstvo zatím nereagovalo.
Podle dlouhodobého stanoviska ministerstva by bylo řešením vybudování plavebního stupně v Děčíně. Ředitelství vodních cest za jeho přípravu dosud zaplatilo 625 milionů korun. V názorech na výstavbu ovšem přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí. Podobná situace je také s plavebním stupněm Přelouč II. Ten je připravován od roku 1994 a ředitelství za jeho přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun.
Kontroloři se rovněž zaměřili na projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Například podle projektového manažera Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Santariuse z rozvojové studie pro využití splavněné Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle přes Ostravu až do Mošnova vyplývá, že splavnění řeky podpoří turistický a rekreační ruch a rozvoj malých a středních firem. Výnosy z cestovního ruchu by mohly ročně údajně přinést až 400 milionů korun. Dlouhodobým podporovatelem projektu je prezident Miloš Zeman.
Stavba má však i řadu odpůrců. „Narušila by krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl loni ČTK Jan Piňos z Hnutí Duha.
Podle Jiřího Koželuha ze stejné organizace není posouzení kompletní ani z ekonomického pohledu. „A navíc neříká, jak to vypadá z hlediska dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy. Nikdo se také detailně nezabýval tím, jak kanál zhorší zadržování vody v krajině. Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ dodal Jiří Koželouh.
Vodní doprava v České republice je limitována délkou splavných úseků, ty představují 355 kilometrů. Výhodou je, že je plavební systém téměř vždy propojen s mořem. Klíčovou roli sehrává Labe ústící do Severního moře. Údržba lodní dopravy, která dnes představuje procento všech nákladních přeprav v České republice, patří v porovnání se silniční nebo železniční dopravou k těm jednodušším.