Datum 17.05.2019
Novela vodního zákona, která nabyla platnosti 1. ledna tohoto roku, stanovuje, že směs srážkových a odpadních vod, a to bez ohledu na jejich poměr, je jednoznačně vodou odpadní. Podle toho se musí s touto směsí i nakládat.
Pro provozovatele a vlastníky vodohospodářské infrastruktury je tato novelizovaná definice poměrně zásadní změnou. Kromě jiného je rozlišována odlehčovací komora na stokové síti a odlehčovací komora na čistírně odpadních vod. Toto rozlišení znamená, že všechny odlehčovací komory na ČOV musí získat platné povolení k nakládání s vodami a následně zajistit měření objemu a kvality takto přepadlých vod.
Dle průzkumu SOVAK ČR to pro řadu odlehčovacích komor bude znamenat významné náklady pohybující se v řádu milionů korun. V ČR je zhruba pět set čistíren nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel. To bude znamenat skutečně vysoké investiční náklady, které čekají vlastníky vodohospodářské infrastruktury.
Problematika nátoku srážkových vod do jednotné kanalizace je tedy pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury velice palčivou. V této souvislosti se setkáváme často s řadou mýtů, které neodpovídají skutečnému stavu věci:
Mýtus č. 1: Vodárny chtějí zpoplatnit i to, že prší a vybrat více peněz
Fakta: Platí se za odvod srážkových vod do jednotné kanalizace. Stočné za srážkové vody slouží k úhradě nákladů spojených s odváděním a čištěním srážkových vod. I ve světle nové legislativy je pro provozovatele ideální stav, kdy do kanalizace nepoteče žádná srážková voda, byť zpoplatněná.
Mýtus č. 2: Odstranění výjimek ze zpoplatnění povede ke zdražení vody
Fakta: Odstranění výjimek povede ke spravedlivému rozdělení nákladů. Ti, co srážkovou vodu nevypouštějí, nebo dokonce za ni dnes platí, výrazně ušetří. Praktickým řešením může být alokace nově vybraných prostředků do speciálního fondu pro podporu realizace opatření na hospodaření s dešťovou vodou (na kanalizaci i na ČOV jako samostatný stupeň).
Mýtus č. 3: Splachovat pitnou vodou je ekologický zločin
Fakta: Místo toho, abychom srážkovou vodu zasakovali a posilovali tak podzemní vody, odvádíme ji do kanalizace, vodotečí a ven z republiky.
Mýtus č. 4: Splachovat pitnou vodou je ekonomický zločin
Fakta: Splachovat srážkovou vodou je ve skutečnosti mnohem dražší. Pokud započítáme náklady na inženýrskou přípravu, dotaci, vlastní investiční náklady (a hlavně provozní náklady), je cena nově spláchnutého 1 m3 na několikanásobku vodného.
Mýtus č. 5: Využívání srážkových vod řeší sucho
Příčinou sucha a nedostatku vody je absence srážek. Nelze akumulovat srážkovou vodu na řadu měsíců dopředu. V období delší absence srážek je nutné využívat vodu pitnou. Využívání srážkových vod šetří vodu v době jejího dostatku.
Mýtus č.6: Sucho vyřešíme radikálním snížením spotřeby pitné vody
Fakta: Má smysl uvažovat o omezování napouštění bazénů z vodovodní sítě. Radikální snižování spotřeby pitné vody však povede jen k delší době zdržení a nutnosti častějších proplachů sítí.
Za situace rozšiřování aplikací srážkových či šedých vod, které nahrazují vodu pitnou, je potřeba začít více diskutovat i o způsobu stanovování plateb za vodné a stočné. V současné době většina vodáren stanovuje vodné a stočné v takzvané jednosložkové formě, kdy platba odvisí čistě podle spotřeby.
Vodné a stočné je však úhrada nejen za pitnou vodu a čištění odpadních vod, ale i za službu spojenou s jejím dodáním a odváděním spotřebiteli po dobu 24/7/365. Tyto náklady přitom mají převážně fixní charakter, který není odvislý od objemu odebrané vody. Například náklady spojené s opravou a obnovou nutné vodohospodářské infrastruktury dosahují v celorepublikovém průměru až 40 % z celkové výše plateb za vodné a stočné.
V současné době se přitom podle průzkumu SOVAK ČR 25 % odběrných míst podílí na celkové fakturaci do 1 % a tak jejich platby za vodné a stočné nepokrývají skutečně vynaložené náklady spojené s dodávkou pitné vody. Z tohoto důvodu je nutné začít diskutovat o širším uplatnění dvousložkové (pevná platba + platba za odebranou vodu) formy plateb za vodné a stočné, které je co do rozdělení skutečných nákladů mezi jednotlivé odběratele daleko spravedlivější.
Pro samotné vodárny přitom dvousložková forma neznamená navýšení vybraných finančních prostředků, jde pouze o jiný způsob rozpočítávání celkových uznatelných nákladů mezi jednotlivé spotřebitele. Zavedení dvousložkové formy vodného a stočného ale může negativně ovlivnit ekonomickou návratnost systémů využívajících srážkové či šedé vody, což by potenciální zájemci o tato řešení měli vzít v potaz.
18.12.2024Od dubna 2025 dojde v některých obcích na Olomoucku ke změně provozovatele vodovodů a kanalizací. Zm…
03.12.2025Od 1. ledna 2026 dojde v Ostravě k mírnému navýšení ceny pro vodné a stočné. Cena za jeden metr kryc…
02.02.2025Více než 35 tisíc obyvatel na Olomoucku bude mít od dubna nového dodavatele pitné vody. Na konci bře…
01.10.2026Česká pitná voda patří k nejkvalitnějším v Evropě, její zdravotní nezávadnost ale může zho…
25.02.2024Ostrava patří kvalitou vody a úrovní poskytovaných vodohospodářských služeb ke špičce mezi velkými m…
17.12.2025Čelákovice se rozhodly převzít kontrolu nad svým vodohospodářským majetkem prostřednictvím nové spol…
19.03.2025Již od roku 1993 se 22. březen slaví jako Světový den vody. Letošním mottem „svátku vody“ byla stano…
21.01.2025Vysoká kvalita pitné vody pro odběratele a respektování všech legislativních nároků kladených na pit…
22.03.2024Voda pro mír je mottem letošních oslav Světového dne vody, k nimž se tradičně připojují nejvýznamněj…
07.03.2026Společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. ve spolupráci s městem Ostravou každoročně efektivně …
