Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Jako výhodné se jeví podle ministerstva dopravy zejména propojení Dunaje s Odrou. Komplexní studie hodnotila dopady kanálu z dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního hlediska. Materiál ale nezahrnuje investiční náklady na zvýšení splavnosti jednotlivých řek. Náklady na stavbu kanálu by se měly pohybovat kolem 582 miliard.
„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Propojení Dunaje a Odry by mělo vyjít na 281 miliard. Zapojení Labe do projektu by tak vyšlo na více než 300 miliard korun.
Studie posuzovala několik variant vodního koridoru. Propojení všech tří řek je podle ministerstva ukázalo efektivní, ale propojení Labe s dalšími řekami už je hodnoceno jako rizikové. Výsledky studie projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a zainteresovaných subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Poté se k závěrům vyjádří zainteresované komise a Vláda ČR. S realizací souvisí nutný výkup pozemků.
„Odhaduji, že pokud by to opravdu velmi rychle všechno dobře šlo u těch nejjednodušších částí, tak realizace by mohla začít tak v letech 2028 až 2030, a to říkám nejrychleji, pokud opravdu všechno půjde hladce. A samozřejmě nebylo by logické stavět plavební cestu na našem území k hranici, když dál nic nepokračuje. Tam musí být synergie na polské straně, jinak to nemá smysl,“ doplnil ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Adam Sosna.
Podle projektového manažera Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Santariuse z rozvojové studie pro využití splavněné Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle přes Ostravu až do Mošnova vyplývá, že splavnění řeky podpoří turistický a rekreační ruch a rozvoj malých a středních firem. Výnosy z cestovního ruchu by mohly ročně údajně přinést až 400 milionů korun. Dlouhodobým podporovatelem projektu je prezident Miloš Zeman.
Stavba má však i řadu odpůrců. „Narušila by krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl ČTK Jan Piňos z Hnutí Duha.
Podle Jiřího Koželuha ze stejné organizace není posouzení kompletní ani z ekonomického pohledu. „A navíc neříká, jak to vypadá z hlediska o dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy. Nikdo se také detailně nezabýval tím, jak kanál zhorší zadržování vody v krajině. Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ dodal Jiří Koželouh.