Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Málo srážek v minulých letech, teplejší zima a obzvlášť teplé a suché jaro. To jsou hlavní příčiny, které stojí za vodním deficitem v regionu. Za první polovinu letošního roku dokonce ani v jednom měsíci nenapršelo na Vysočině tolik, jako je dlouhodobý průměr pro daný měsíc. Informoval o tom tiskový odbor kraje.
Podle Kraje Vysočina napršelo v únoru, březnu i dubnu méně než 50 % průměru. Průměrná teplota však byla po většinu letošního roku podstatně vyšší. S nedostatkem srážek kraj bojuje od roku 2015 a zaznamenal zhruba 188 chybějících dešťových dní. Vysočina se dopadům dlouhodobého sucha a s ním spojeného nedostatku vody dlouhodobě věnuje. Například od loňského roku byla zvýšena alokace finančních prostředků z rozpočtu kraje určených do oblasti rozvoje vodovodů a kanalizací, pro příští rok se předpokládá rozšíření podpory i na realizaci staveb určených ke snižování dopadů sucha.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se stát v minulosti připravoval na povodně a sucho podcenil. „Vědci varovali, že sucho a povodně jsou dvě strany téže mince. Extremizace počasí dána klimatickou změnou se přesně takto projevuje,“ vysvětlil v červnu Brabec v rozhovoru pro INFO.CZ. Nový zákon by podle něj měl dát státu větší pravomoci, třeba plošný zákaz napouštění bazénů. „Na základě předpovědi ČHMÚ budou s určitým výhledem nastaveny stupně sucha. Jakmile budou dosaženy, tak se rozjede na začátku preventivní, a pak už krizový scénář. Přirovnal bych to k současným smogovým situacím, které vedou třeba k omezení provozu závodů,“ popsal ministr.