Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Na několika místech Moravy opět udeřilo sucho. Nejhůře z přehrad je na tom Vranov. Tam je voda o čtyři metry níž, než takzvaná zásobní hladina vody. Důvod k radosti nemají ani zemědělci. Podle hospodářů hrozí větší ztráty než v roce 2017.
„Výchozí podmínky jsou na Vranovské přehradě velmi špatné. I z tohoto důvodu jsme museli upravit manipulační řád, abychom do Dyje mohli pouštět méně vody,“ řekl České televizi mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Podle něj však nejsou ohroženy dodávky pitné vody. Vodohospodáři v této souvislosti upozornili, že na přehradě může v případě pokračujícího sucha dojít k omezení plavby, ale také zvýšenému výskytu sinic. Situaci by pomohly vydatné deště.
V roce 2017 dokonce odhalilo extrémní sucho na Znojemsku základy domů zatopené vesnice Bítov. Původní obec Bítov zanikla ve třicátých letech právě kvůli výstavbě Vranovské přehrady. Ta byla postavena na Dyji mezi roky 1930 až 1933. Její hráz je vysoká 60 metrů a v koruně dlouhá 292 metrů. Podle rozlohy se jedná o desátou největší vodní nádrž v České republice a kromě energetických a vodárenských účelů slouží také k rekreaci.
Na hranici extrémního sucha je několik vodních toků. Nejhorší stav je řece Balince na Vysočině. Vodohospodáři tam evidují jen devítiprocentní průtok. Podobně je na tom na některých místech i Dyje nebo Loučka.
Vrásky na čele mají opět zemědělci. „Trápí nás to u ozimých obilovin, řepky, cukrovky, kukuřice a slunečnice, kterou zakládáme,“ řekl například jednatel Agrocentra Hrušovany nad Jevišovkou Bronislav Formánek. Podle předpovědních modelů by mohly přeháňky a bouřky mohly alespoň udržet současný stav. „Deficit je momentálně takový, že je pouze dvacetiprocentní pravděpodobnost, že se půda dosytí do poloviny května či června,“ doplnil Miroslav Trnka z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Akademie věd ČR.