Plujte s námi na vlně informací v moři novinek s kapkou relaxu…
Ne všem se líbí krajina posetá větrníky, ale jak se říká “vývoj nezastavíš“. Také díky silnému tlaku vlád jednotlivých zemí na čistou energii, dnes dodávají větrné elektrárny ve světovém energetickém mixu více elektřiny než jaderné elektrárny. U nás se na celkové energetice podílejí větrníky necelým procentem. Z našich tří hlavních zdrojů, tedy vítr, slunce a voda, tak v České republice zaujímají poslední příčku.
Vítr vzniká v atmosféře na základě rozdílu atmosférických tlaků jako důsledek nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu. Teplý vzduch stoupá vzhůru, na jeho místo se tlačí vzduch studený. Zemská rotace způsobuje stáčení větrných proudů, jejich další ovlivnění způsobují morfologie krajiny, rostlinný pokryv a vodní plochy.
Lidé využívali větrnou energii už dlouho před námi, například před 5 tisíci lety před naším letopočtem k pohonu lodí na řece Nil. Poté ji Peršané v období 500 až 900 let př. n. l. používali k čerpání vody a mletí obilí. Později začaly využívat sílu větru okolní národy a využívání větrných mlýnů se rozšířilo z Persie dál na Střední východ, kde byly používány větrné mlýny ve velké míře při výrobě potravin. Nakonec kolem roku 1000 našeho letopočtu se využití větrné energie rozšířilo na sever do evropských zemí jako je Nizozemsko, kde sloužila mimo jiné také k vysušování močálů v deltě řeky Rýn.
Větší větrné turbíny jsou efektivnější z hlediska nákladovosti a jsou seskupeny do větrných farem, které dodávají energii do elektrické sítě. V posledních letech došlo k nárůstu velkých instalací větrných elektráren na moři, aby bylo možné využít obrovský potenciál mořského větru. Jednotlivé malé turbíny, s výkonem menším než 100 kilowattů, jsou nejvíce používány pro domácnosti nebo pro čerpání vody. Malé turbíny jsou někdy provozovány ve spojení s dieselovými generátory, bateriemi a fotovoltaickými systémy. Tyto systémy se nazývají hybridní větrné systémy a jsou obvykle používány ve vzdálených místech, mimo rozvodnou síť lokalit, kde připojení k rozvodné síti není k dispozici.
Evropa vidí budoucnost větrné energie právě v offshore instalacích (tj. větrné turbíny v moři). V roce 2020 by mělo být u evropských břehů instalováno až 40 GW výkonu. Ročně by tyto větrné zdroje měly vyrobit 148 TWh elektřiny. Vyplývá to ze studie Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA). Dle EWEA může sektor větrných elektráren do roku 2020 zaměstnávat 462 tisíc lidí. Z toho 169 500 zaměstnanců připadá na oblast offshore zdrojů.
Takové Dánsko je ve svých plánech nejdále. Cílem země je do roku 2035 vyrábět veškerou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Podle odborníků, kteří mapovali energetické výdaje z provozu větrných elektráren, bude uhlíková stopa větrné farmy na vyprodukovanou kilowatthodinu více než 120krát nižší než u tradičních zdrojů. Tyto odstíny zelené se hodnotily při příležitosti Mezinárodního dne větru. Veškeré energetické výdaje, které s sebou přináší provoz větrných elektráren, zachycují dva modelové projekty. Do vstupů je započtena energie nutná k výrobě potřebného materiálu a veškeré energetické výdaje související s výrobou, výstavbou, provozem, údržbou a následným rozebráním a recyklací elektrárny.